Jsi moje všechno! (báseň)
19. 11. 2012
Už mohu říct, že poznal jsem všechno,
samotu, bolest a málem smrt,
abych minulost změnil udělal bych všechno,
ale asi jsem opravdu velký zmrd.
Mám to co jsem hledal několik let,
něco co dřív jsem mohl mít hned,
blbostí vyhýbal jsem se té,
které si troufnu říct - miluji tě.
Nená to z důvodu, že se nebojím,
je to tím, že i ona cítí totéž,
jen o té jediné já denně sním,
snad i ona též.
Co to zase píšu, zas smuteční básně,
jsem asi vůl, proč netvářím se sťastně,
život mi ničí skurvená deprese,
ach proč jen přemýšlím co bych dělal bez tebe.
Jsi nejvíc co mohu mít,
jsi moje všechno, mohu tě políbit?
Chci usínat v tvém obětí, být u tebe,
opakuje se mi tým, ale chci tě u sebe.
Tvá krása,
je pro mě spása,
ale to už přeci víš,
chci ti říct víc, to co netušíš,
jen to hledám v hlouby duše,
až to najdu, věř, že budeš častěji poslouchat jak mé srdce tluče.
Nikdy mi neděkuj za to, že jsem u tebe,
to spíš já bych ti měl děkovat,
jsem šťastný, když tě mohu mít u sebe,
tebe budu nadosmrti milovat!
